Ochrana před horkem se musí stát stavební normou

Evropa již mnoho let zažívá stále více tropických dnů za rok: Vnitřní prostory zůstávají po celé týdny přehřáté a ochlazení často nepřichází ani v noci. Problémy se srdečním oběhem a soustředěností, horší spánek, vyčerpání a v důsledku toho nižší produktivita v letních měsících se mezitím pro mnoho lidí a podniků stává normalitou. „Nebezpečí, které způsobují vlny veder, jsou stále ještě podceňované“, říká Andreas Kraler, společník a jednatel skupiny HELLA. „Ochrana před horkem není otázkou rozpočtu, ale zdraví a sociální spravedlnosti. Proto by se z tohoto tématu neměl dělat předmět stranicko-politických her. Stát, spolkové země a obce nesou odpovědnost za to, aby se veřejné budovy co nejrychleji přizpůsobily vysokým teplotám a aby obyvatelstvo bylo účinně chráněno před důsledky stále častějších vln veder.“ HELLA proto vyzývá ke změně myšlení v politice, ekonomice a celé společnosti: Kdo dnes staví nebo renovuje, musí myslet nejen na zimu, ale i na léta, která nás čekají.

Ať jde o byt, kancelář, školu, mateřskou školu, nemocnici nebo pečovatelský dům – do jaké míry jsou lidé sužováni horkem, závisí v podstatě na kvalitě budovy, ve které se zdržují. Velké nezastíněné prosklené plochy, chybějící stínicí technika a nedostatečně izolované fasády a střechy vedou k tomu, že se interiérové místnosti přehřívají a teplo se v nich po celé hodiny ukládá. Týká se to zejména podkrovních místností, starších budov a moderních prosklených fasád. Ochrana proti letnímu horku je přitom otázkou projektování a plánování. V budovách, které jsou důsledně stíněné a vybavené účinnou stínicí technikou, zůstávají vnitřní prostory chladnější až o 10 stupňů Celsia. Tím se nejen zlepšuje komfort pro bydlení, ale vytváří se i zdravější pracovní místa, lepší podmínky pro učení a příjemnější prostředí pro děti, stejně jako pro pacienty v nemocnicích nebo pro lidi potřebující péči.

Vysoké teploty v interiéru mají bezprostřední dopad na zdraví. Horší spánek, vyčerpání a problémy se soustředěností negativně ovlivňují každodenní život mnoha lidí. Zároveň klesá výkonnost a produktivita. V kancelářích a provozech stoupá zatížení pro zaměstnance, ve školách a školkách má horko dopad na procesy učení a poznávání. Nemocnice a pečovatelská zařízení musí chránit obzvláště citlivé a ohrožené osoby. Horko se stává stále více ekonomickýcm a společenstkým rizikem. Chybějící chlazení a nedostatek stínicí techniky nezpůsobují pouze problémy se zdravím, roste i křivka nemocnosti, zyšují se ztráty zapříčiněné nižší produktivitou a kvůli častějšímu používání klimatizace stoupají náklady na energie.

Ne všichni obyvateleé jsou zasaženi vlnami veder stejně. Ohroženi jsou zejména starší lidé, děti, chronicky nemocní a lidé s nižšími příjmy. Kdo žije v bytě, který nemá odpovídající izolaci, nebo pracuje na místě, kde není dostačující ochrana proti slunci, je často vydán vedru napospas. Mnohé domácnosti si klimatizaci nemohou dovolit, nebo se jí chtějí vyhnout jednak z důvodu vysokých nákladů na energie, jednak s ohledem na životní prostředí. „Venkovní stínicí technika chrání zdraví, zlepšuje kvalitu života a zároveň snižuje potřebu energií pro chlazení“, zdůrazňuje Kraler. „Chybí závazné normy a celoplošná finanční podpora, aby účinná ochrana proti horku byla dostupná všem.“

Navzdory stoupajícím teplotám se ve stavebnictví a při rekonstrukcích pohlíží na ochranu proti letnímu horku stále ještě jako na znak komfortu. Zatímco tepelná izolace, systémy vytápění a energetická efektivita jsou už dávno závaznou součástí stavebních projektů, srovnatelné normy pro ochranu proti letnímu přehřívání chybí. HELLA proto vyzývá, aby se ochrana proti horku stala pevnou, důsledně vyžadovanou, součástí stavebních předpisů, podpůrných finančních programů a strategií pro rekonstrukce. To se týká nejen bytové výstavby, ale i kancelářských budov, výrobních závodů, škol, mateřských škol, nemocnic, pečovatelských zařízení a ostatních veřejných budov. I při vlnách veder je potřeba cítit se v místnosti příjemně a interiéry adekvátně používat.

Účinná ochrana proti horku začíná v plášti budovy. Venkovní stínicí technika ve formě rolet, venkovních žaluzií nebo markýz zastaví sluneční energii už na okenní tabulce, a zabrání, aby pronikla prosklenými plochami do interiéru. Na rozdíl od ventilátorů nebo interiérových závěsů působí toto řešení přímo na příčinu a udržitelně a trvale snižuje pronikání tepla. Vzhledem k tomu, že náklady na venkovní stínicí techniku představují v závislosti na nemovitosti v průměru pouze jedno až tři procenta celkových stavebních nákladů, je tato investice ve srovnání s přínosem zanedbatelná. Další výhoda: Venkovní stínicí technika se dá do mnoha budov naistalovat i dodatečně bez nákladných přestaveb. Snižuje se potřeba energeticky náročného ochlazování a zároveň se zlepšuje komfort, zdraví a energetická efektivita. 

S ohledem na vzrůstající vlny veder se venkovní stínicí technika stává klíčovým infrastrukturním opatřením pro to, aby budovy byly schopné odolávat změně klimatu. „Ze stavebně fyzikálního hlediska je venkovní stínicí tehnika účinným opatřením v ochraně proti horku a lze ji i dodatečně nainstalovat během několik málo týdnů“, říká Kraler. „Řešení jsou již dávno k dispozici. Nyní je potřeba, aby rozhodující osoby uznali technické hledisko, aby existovaly jasné normy a podpůrné finanční programy, které vedle dodávání tepla budou garantovat i ochranu proti horku jako základní požadavek. Pro zdraví, lepší kvalitu života a sociální spravedlnost.“