Pane Achammere, proč jste se stal architektem?
Měl jsem pocit, že touto prací budu moci měnit svět k lepšímu.
Byl ve Vaší kariéře nějaký highlight?
Jedním ze stěžejních projektů pro ATP architekten ingenieure a i pro mě osobně byla první továrna na polovodiče pro Siemens, nyní Infineon, v Drážďanech, která byla projektována a postavena během necelých 15 měsíců. To bylo v prvních letech, kdy jsem začal pracovat jako architekt.
ATP byla založena 1951 v Innsbrucku, ve stejném desetiletí jako HELLA. Proč je ATP příkladem úspěšného tyrolského příběhu?
Největší zásluhu mají myslím kořeny naší rodiny. ATP se stala úspěšnou v Tyrolsku už v generaci mého otce a v mé generaci pak i mimo Tyrolsko. Jsme rozvětvený rodinný podnik, ve kterém se neřídíme pouze financemi, ale také hodnotami. Myslím, že to je podstatný aspekt našeho úspěchu.
Působil jste navíc jako univerzitní profesor na Technické univerzitě (TU) ve Vídni. Co Vás motivovalo k práci ve výzkumu a ve vyučování?
Dvacet let jsem působil jako profesor integrálního projektování a průmyslové výstavby na Technické univerzitě ve Vídni. Institut mi byl jako šitý na míru. Mohl jsem tu předávat dovednosti, které podle mého názoru nejlépe ovládám. Vždycky jsem si přál, abych trochu štěstí, které jsem měl během profesního života, mohl vrátit zpět společnosti. Práce na Technické univerzitě k tomu byla jedinečnou příležitostí.
Přání se tedy splnilo?
Splnilo se naprosto a to nejen z mého osobního hlediska. Nešlo jen o to dávat, ale také si vzít něco z neuvěřitelně obohacující výměny s téměř dvěma generacemi studentů, které jsem studiem provázel.Jak důležitý je estetický aspekt v průmyslové výstavbě?
Průmyslová budova je v krajině jen málokdy dominantou a ani tomu tak být nemá. Architektura by taková podle mě měla být jen ve zcela výjimečných případech. Budova musí umět podstatně více. Na jedné straně musí být pěkná a funkční, ale na druhé straně musí vyjít s minimálním nákladem na materiál, tedy s minimem docílit nejlepšího možného výsledku. Dnes to nazýváme udržitelností.
Vy jste s ATP stejně jako HELLA partnerem duálního studia "Smart Building Technologies". Proč je tato nová forma studia krok správným směrem?
Je to příspěvek k tomu, že k projektování budov se má přistupovat celostně. Pokud chcete, aby stavební technologie byly integrovány do procesu projektování týmem architektů a stavebních inženýrů, musíte mít odpovídající vzdělání. Platí to zejména pro vzdělání v oboru architektura, architekti/ky by měli/y vést celý proces projektování a plánování. Ale ne tak, že se navrhne dům a pak přijdou specializovaní inženýři, stavební inženýři a projektanti staveb a jejich výsledky jsou tak říkajíc „vnuceny“ do hotového projektu domu. To se musí pojmout od začátku jako celistvý úkol a diskutovat u jednoho stolu na stejné úrovni - tedy společně navrhovat.
Založil jste odbornou platformu BIM. Jaký podíl bude mít do budoucna digitalizce?
Když se nyní podíváme, jak proces projektování probíhá a porovnáváme různá řešení, ze kterých pak vybíráme to nejlepší, pak můžeme říct, že až 40 procent naší práce za nás v budoucnu udělá umělá inteligence (AI, pozn.). Kreativní proces, tedy návrhy, to zůstane na člověku. Povolání Architekta není umělou inteligencí ohrožené, právě naopak, bude snazší a ještě krásnější.
I když by dávalo smysl neodělovat projektování a realizaci, k tomu máme stále daleko. Co se musí stát, aby se to změnilo?
Soukromý sektor je v tomto ohledu vždy napřed. Naši soukromí zadavatelé chápou, že začleňujeme konkrétní výrobky do projektování poměrně brzy. Jestliže se více než 90 procent všech výrobků pořizuje přes velkoobchod, protože nám chybí jeden a půl roku mezi projektováním a dodáním na stavbu, jsme vždy vydáni na milost a nemilost ceně. Veřejný sektor má stále ještě daleko k tomu, aby se zákony o zadávání veřejných zakázek projednávaly rychleji – zde se musí začít.
